Účastník sněmu obecního, jenž zahájen byl dne 28. ledna 1573 v Praze.

Ves Perknov, kterou založili německobrodští měšťané ve 14. století, náležela pánům z Lipé. První zpráva o vsi pochází z r. 1382, kdy o ní psal Jan z Perknova. V r. 1450 se tu připomíná Aleš z Perknova. Na počátku 16. století patřila ves s dvorem nejvyššímu maršálku Království českého Janu z Lipé a na Moravském Krumlově. V r. 1533, kdy Jan z Lipé prodal Perknov a ves Suchou s pustým dvorem vladykovi Petrovi z Kamberka, připomíná se perknovská tvrz poprvé. Jan z Lipé už před r. 1540 postoupil Perknov s tvrzí Janu staršímu Trčkovi z Lípy.

Záhy po náhlé smrti (+ 15.8.1540) prodali poručníci jeho dětí Perknov s poplužním dvorem obci města Německého Brodu. I když při tomto prodeji není ve smlouvě o tvrzi zmínka, zdá se, že zcela zanikla. Německobrodští již v r. 1540 prodali perknovský dvůr - bývalý majetek Petra z Kamberka - Vondrovi z Perknova. Následujícího roku se tu již připomíná Mikuláš Čuřík. Jeho syn téhož jména zřejmě už před r. 1517 perknovskou tvrz obnovil, neboť v tomto roce se opět uvádí v německobrodské městské knize. Tehdy ji s dvorem koupil brodský měšťan Václav (Vaněk) pivovarník, který se potom psal z Perknova. Po jeho smrti (+ 1579) žila na tvrzi Václavova manželka Markéta, provdaná před r. 1582 za Tomáše Říhu. Po tomto roce nejsou již o tvrzi a jejich obyvatelích žádné zprávy.

Tvrz v Perknově stávala nad horním rybníkem nedaleko silnice vedoucí k Veselému Žďáru v místě, kterému se dříve říkalo Na parkáně. Dnes již po tvrzi nezůstaly žádné stopy.