Někdejší samostatná ves je dnes součástí Havlíčkova Brodu.
První zmínka o Perknovu pochází z r. 1382, kdy se po něm psal Jan z Perknova. Název pochází od německého Birkenau, tj. březová niva. Ve 14. století patřila ves pánům z Lipé. V roce 1450 se připomíná Aleš z Perknova. Na počátku 16. stol. Perknov náležel Janovi z Lipé a na Moravském Krumlově, od r. 1533 Petrovi z Kamberka. Stávala zde tvrz, uvedená prvně r. 1533 a naposledy na sklonku 16. století. Po tvrzišti nezůstaly žádné stopy. Podle místní tradice se nacházelo v poloze Na Parkáně, nad horním rybníkem nedaleko silnice k Veselému Žďáru.
Na návsi stojí malá centrální čtyřboká pozdně barokní kaple z konce 18. století.
V místě je prodejna základního zboží a hostinec. Perknov má dobré spojení s centrem Havlíčkova Brodu autobusy místní dopravy (linky č. 1,2 a 8) a nachází se na autobusových linek spojujících Havlíčkův Brod se Světlou nad Sázavou a Ledčí nad Sázavou. K železniční zastávce Perknov (trať Kolín-Havlíčkův Brod), vzdálené zhruba 0,5 km na JZ, vede cesta přes Sázavu, vyznačená červenou turistickou značkou.
(pozn. redakce - v současné době je prodejen v Perknově několik, autobusové linky i směr Lučice, trať i Havlíčkův Brod - Čerčany)
Zdroj : Havlíčkobrodsko : turisticko-vlastivědný průvodce
obcemi a jejich okolím / kolektiv autorů - Perknov:Pavel Rous . 1. vyd. Tišnov : Sursum, 1999. ISBN 80-85799-62-6
